Podmenu

Svatyně Štítu světla – Hóšódži

Cesta zenu, odkázaná Buddhou Šákjamunim, a následně
v japonské formě mistrem Dógenem, dorazila do Evropy díky misionářské činnosti mistra Taisena Dešimarua. Živoucí odkaz dávných mistrů uskutečňovaný prostřednictvím Šóbógenzó mistra Dógena je dále nesen mistrem Sandó Kaisenem.


O klášteře

Centrální svatyně naší sanghy se nachází na jihu Francie
v Larzacu, v kraji Dordogne (nahlédněte…). Klášter, který
se tyčí na malebném pahorku, nese jméno HÓŠÓDŽI
– Svatyně štítu světla
. Je budován od roku 2005, kdy jsme přesídlili z kláštera Seišódži u Périgord a kláštera Komjódži
u Čenstochové v Polsku.

Původní objekt a přilehlé pozemky prošly již mnoha stavebními a terénními úpravami. Byla vystavěna brána, založena okrasná a užitková zahrada, upraven meditační sál (dódžó), dobudovány pokoje a sociální zařízení, parkoviště atd. Největší chloubou svatyně je zenová zahrada, která
je otevřena široké veřejnosti, stejně jako klášter (vyjma období praxe). Nedávno byly provedeny úpravy na východním svahu, kde byla obnovena stará vinice.

Všechny práce byly provedeny svépomocí díky darům praktikujících a ostatních přátel praxe. Ještě toho však máme mnoho před sebou, naše práce stále pokračují a finanční podpory je stále třeba. V plánu je zateplení objektu
a kompletní revitalizace vytápění, a především výstavba obytné budovy, ve které bude rovněž kromě ubytovacích kapacit klášterní knihovna a přednáškový sál.


Klášter je srdcem naší obce. Kořen, z něhož vyrůstají živé výhonky odkazu do celé Evropy – Francie, Polska, Čech, Slovenska, Ukrajiny, Ruska,
a Běloruska.

Je to místo setkávání
se s Mistrem a ostatními praktikanty z jiných zemí během ústraní (sesšinů) a táborů (ango). Místo, kde se společně věnujeme praxi, meditujeme, studujeme, pracujeme.
Kde zapomínáme na sebe sama a zcela se oddáváme Cestě.

Praxe v klášteře

Cesta zenu je v prvé řadě zazen, tichý, nezištný sed,
z něhož vycházejí všechny činnosti. Není meditací, neboť se neváže k žádnému předmětu
a nesoustředí se na žádný duševní obsah. Praktikovat zazen znamená uvědomit si, že Buddhova přirozenost
je nám odjakživa vlastní. Zazen není prostředkem
k dosažení cíle, je to být přítomný během samotného posedu. To je šikantaza.
Dógen napsal: „I když někteří ze zkušenosti vědí,
že usednout je Dharmou Buddhy, nikdo neumí sedět
pro sezení.“

Ústraní v klášteře mají příchuť prostoty. Zazen se střídá s časem jídla, všedními činnostmi, prací, odpočinkem
a spánkem. Život je uspořádán v rytmu zvuků, které přirozeně následujeme bez ohledu na svou mysl a její rušivé sklony. K této jednoduchosti není co dodat.
Není nic, co by nebylo vyjádřením Velké Cesty.
Je však prospěšné přijít sem s duchem jednoduchým, oproštěným od všech úmyslů, cílů a duchovně-imaginativního hledání.

Žádná přísnost, žádná zvláštní morálka, žádné přísliby štěstí či volnosti. Zde je každý z nás odjakživa osvícený
ze své vlastní Podstaty. Tento „každý z nás“ vytváří od časů bez počátku svaté společenství ctihodného Buddhy.

Žádná slova nemohou popsat nádherný květ rozjímání. „Jednoduše usednout“ je největší Probuzení Buddhy.


Klášter můžete podpořit finančním darem na účet našeho sdružení. Více zde.

V případě Vašeho zájmu si můžete klášter v určené době prohlédnout, zúčastnit se některé z pořádaných akcí anebo
s námi začít pravidelně praktikovat.



Nahoru | © Zen mistra Sandó Kaisena, Sótó zen ČR