Hladové jablko
Snědl jsem jablko.
Jablko mne snědlo.
Všechno v pořádku…
Staré v novém
Ve skoro studeném podzimu
zežloutlé stromy
spouštějí hvězdy
na starou lavičku.
Aha, pár kaštanů
přikrytých peřinou
ze zlatého listí.
To aby se zrodily ze země,
Znova, znova, znova.
Kouzelné pero
Ocelové ostří
proniklo prázdným prostorem,
šlo se zlomit
o modrého motýla…
Úsměv básníka.
Rozbitý vesmír
Dveře třískly.
Bum!!!
Tělo mi poskočilo.
Duch se rozbil.
Pouze dveře zůstávají
pro toho, kdo projde.
Otisk
Stopa v blátě
stará několik týdnů.
Ten ubožák je stále tam.
A já s ním.
Nedělní opice
Můj duch…
Moje duše…
Moje svědomí…
Moje pravá přirozenost…
Můj..
Moje…
Můj…
Směji se!
Che-che-che…
Kdo se směje?
Svoboda
Řeka zpívá tisíc a jednu písní.
Kdo jen pochopí, že v tom Jednom
tisíce jevů
závisí pouze sami na sobě.
Úryvky z knihy Mistra Kaisena:
KAISEN, Róši. Poklady ducha/Verše bláznivého mnícha. Bratislava: Perex K+K, 1997. ISBN 80-85599-23-6
/Můžete zakoupit v našem obchůdku!/
